Konec La Niña
původně publikováno na Medium Benem Shread-Hewittem, upravili jsme a přidali komentáře
Kdo by neznal nebo někdy neslyšel o La Niña a El Niño. Cykly La Niña a El Niño jsou složité oceánské vzorce, které jsou ve svém nejjednodušším pojetí obdobími, kdy je Tichý oceán chladnější nebo teplejší vzhledem k průměrným teplotám. Teplota oceánu těchto obdobích má dalekosáhlé účinky na klimatický systém, nejen mění teplotu, ale také ovlivňuje srážkové vzorce po celém světě. V současné době se nacházíme v neobvykle (i když ne výjimečně) dlouhém období La Niña, které začalo v roce 2020. V obdobích La Niña může být teplota povrchu oceánu až o 3 až 5 °C chladnější než normální podmínky. Vědci nyní detekují zjevné známky toho, že La Niña slábne, a předpovídají, že do léta 2023 budeme mít obrácené stavy a vstoupíme do období El Niño.
Vzhledem k tomu, že se planeta již otepluje z antropogenních příčin, náhlý nárůst teploty způsobený teplejším jevem El Niño bude mít významný dopad na globální klima. To je obzvláště znepokojující, když si uvědomíme, že rok 2022, rok vln veder, sucha a hladomoru, byl díky La Niña, zdánlivě chladnějším rokem. Někteří vědci tvrdí, že toto oteplování dočasně vytlačilo nárůst průměrné globální teploty nad 1,5°C. Ale ještě nejsme ani v El Niño, jen v úpadku La Niña. Jak to tedy vypadá na (začátku) roku 2023 jako preambule pro extrémnější období, které přijde?
Zimní sucha v Evropě
Pokud byl „chladnější“ rok La Niña v roce 2022 rokem krutých letních such, pak přelom let 2022 a 2023 je rokem zimních such. Mnoho z vyprahlých řek v Evropě se přes zimu nezotavilo. Řeky, jako je Pád – největší italská – se nevzpamatovaly ze svých minim z roku 2022. Mořská voda zaplavila ústí řek a zemědělci nejsou schopni zorat svá pole, protože vyprahlá půda je příliš tvrdá. Podobné podmínky existují ve Francii, která zažila bezprecedentních 31 zimních dnů bez deště. Celé Španělsko je od ledna v oficiálním suchu a v reakci na to zavedlo nouzové zákony na ochranu vody, které postihují především farmy, a letos by mohly stát 25 000 pracovních míst.
Dokonce i národy, které unikly otevřenému suchu, jako je Německo, Rakousko a Velká Británie, měly pozoruhodně suché zimy. Například Spojené království se pohybuje na pokraji sucha a úředníci říkají, že jedno delší období podprůměrných srážek nebo nadprůměrné teploty ji posune nad tuto hranici.
El Niño obvykle ovlivňuje Evropu tím, že přináší teplejší a vlhčí počasí. V důsledku toho odborníci v loňském roce předpovídali, že uvidíme zimní úlevu od sucha kvůli oslabení podmínek La Niña (které obvykle signalizují sušší klima). Slíbená úleva nepřišla. To, že se Evropa oteplí, se zdá být jisté, ale příslib vlhčích podmínek je stále méně pravděpodobný. Jako vždy bychom neměli zapomínat, že změna klimatu nejen zvyšuje teplotu, ale činí klima nestabilním a je nepravděpodobné, že bude reagovat tak, jak bychom očekávali během „přirozených“, dlouho se vyvýjejících klimatických změn.
Náš komentář
V červenci 2022 v The Gurdian vyšel článek „Španělsko a Portugalsko trpí nejsušším klimatem za posledních 1 200 let, ukazuje výzkum„. Kromě wow efektu lepkavého titulku článek odkazuje a v hrubých rysech seznamuje čtenáře s dalšími výsledky bádání. Jako například, že se očekává snížení produkce oliv a následně olivového oleje o 30 % (Španělsko je jeden z největších producentů na světě) Snížení produkce vína o 25–99 % do roku 2050. Jenže to nekončí u vína nebo oliv. Až budete nakupovat někde v supermarketu podívejte se, co všechno je ze Španělska. A zamyslete se nad tím, co se asi stane, až přední evropský producent sníží produkci prostě proto, že nebude mít vodu na pěstování. Jasně, nemusí to být hned katastrofa. Jsou nějaká řešení, jak ušetřit vodu, ale …
Když si článek přečtete a srolujete níž na stránce uvidíte další články hodnotící rok 2022 jako rok katastrof. Otázka pak zní: Pokud klima roku 2022 bylo mírněno a „ochlazováno“ jevem La Niña JAK asi bude vypadat klima roku 2023, až bude oteplováno jevem El Niño?
Čína láme rekordy každý měsíc
Po mrazivém lednu pak Čína trpěla extrémně horkými podmínkami i v únoru a březnu. Peking zažil v únoru nejvyšší zimní teplotu (22 °C), o celých 6 °C nad svým předchozím rekordem. Letošní březen byl zatím nejteplejší v historii, což způsobilo, že loňská sucha pokračovala v místech, jako je Yunnan, a vážně ovlivnila vodní kapacity provincie.
Opět se očekává, že nadcházející podmínky El Niño přinesou do Číny teplejší a vlhčí počasí. Vlhčí podmínky mohou přinést podporu zemi napjaté nedostatkem vody, ale v kombinaci s vyššími teplotami bude pravděpodobně většina Číny ohrožená vlnami veder „mokrého typu“ (Pokud je vzduch suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k jednatřiceti stupňům a nastane vážné přehřátí organismu. Pokud je navíc těmto podmínkám vystaven člověk delší dobu, smrt je takřka nevyhnutelná.)
A tato potenciálně smrtelná kombinace tepla a vlhkosti, byla téměř dosažena během „suššího“ období La Niña! Pokud bude letošní rok i nadále teplejší a vlhčí, jak by se dalo očekávat od El Niño, pak je nebezpečí přehřátí z vlhka stále pravděpodobnější.
Náš komentář
Tyto dva odstavce jsou pro nás obzvlášť znepokojivé.
Začněme s Čínou. Chtělo by se (na jedné straně) napsat HURÁ, Čína nebude mít problémy s vypěstováním dostatečného množství rýže, což by znamenalo, že nebude skupovat pšenici, což by znamenalo, že se neprohlobí už tak tíživý problém potravinové bezpečnosti v Asii a Africe. Jenže se zdá, že rýže je docela choulostivá a tak vůbec není jasno, jestli má Čína – co se potravin týká – vyhráno.
Vedra v kombinaci s vysokými teplotami zase poženou potřebu chladit. Tedy spotřebu energie. Zda má Čína dostatečnou přenosovou soustavu a dostatečné zdroje se ukáže. Každopádně nové jaderky rychle nespustí, energie z vody, slunce a větru je nejistá, a tak zůstane asi u uhlí, které je jednou z příčin problému.
Jižní Asie – sucho a vlna veder
Indie utrpěla nejsušší a nejteplejší únor v historii, s nesezónními požáry, které se objevily ve státech, jako je Odisha. Některá města, jako například Karwar, zažila své nejteplejší dny vůbec (v kterémkoli měsíci nebo roce). Na druhé straně hranice vede kombinace tepla a nedostatku vody k občanským nepokojům v Pákistánu. Na rozdíl od Evropy a Číny nepřináší El Niño do jižní Asie vlhčí podmínky. Místo toho oslabuje monzunové deště a jen zhorší nedostatek vody a teplotní špičky. To v kombinaci s vyšší mírou tání ledovců v Himalájích ovlivňuje dlouhodobou vodní bezpečnost vody v regionu. Jak se nedostatek zhoršuje, geopolitické napětí se zvyšuje a zdá se nepravděpodobné, že by se vzhledem k nadcházejícím podmínkám snížilo.
Nejdelší zaznamenaný cyklón
Cyklón Freddy, který se přehnal přes Madagaskar a Mosambik, trval déle než kterákoli zaznamenaná tropická bouře. Opakovaně zasáhl pevninu v obou zemích, způsobil stovky mrtvých, tisíce vysídlil, a zničil desítky tisíc domů. To, co je na této bouři velmi znepokojující, není jen její dlouhé trvání a opakovaní, ale kolikrát rychle zesílila. Tyto „události rychlé intenzifikace“, jak jsou známy, znamenají, že vítr zrychlil nejméně o 56 km/h za 24 hodin. U cyklónu Freddy se to stalo 6krát a dosáhl maximální rychlosti větru 265,5 km/h. Období El Niño zvyšuje povrchovou teplotu oceánu u pobřeží východní Afriky, což vytváří ideální podmínky pro další bouře, jako je cyklón Freddy.
Náš komentář
Pečlivě se vyhýbáme komentování a spekulací kolem Ukrajiny. Přesto si krátkou úvahu dovolíme. Netýká se přímo Urajiny, ale použijeme ji jako příměr. Pokud je skutečným důvodem ruské agrese „denacifikace“ nebo přivedení Ukrajiny zpět do otevřené náruče matičky Rusi, k čemu může vést zvyšování geopolitického napětí z důvodu nedostatku vody a následně i potravin v části země, kde vedle sebe jsou státy disponující jadernými zbraněmi?
Ale možná to není třeba vidět hned tak černě. Možná to státy s pomocí nějak dají. Otázka zní, kdo a za jakých podmínek pomůže, nebo zda to povede „jen“ k migraci nebo klasickému konfliktu.
Cyklón Freddy je možná ukázkou, jak mohou vypadat extrémy počasí, a co se za nějakou dobu stane normou. Článek také nikterak nezmiňuje, co nadcházející změna přinese do Severní Ameriky, která v roce 2022 zažila několik hurikánů včetně hurikánu století „Ian“. Budou cyklóny a hurikány horší? A co to pro nás může znamenat? S čím bychom měli počítat?
Přicházející El Niño
To je jen několik momentek změněného klimatu reagujícího na úpadek La Niña a vznik El Niño. Vedle nich Austrálie a Nový Zéland zaznamenaly masivní záplavy a Antarktida zažívá nejnižší zaznamenané hladiny ledu. Podmínky El Niño ovlivňují různé části světa různými způsoby, někde vysychání, jinde zvyšování srážek. Ale i tyto zobecněné parametry je třeba brát s rezervou, protože změněné klima je klima diskontinuity a nejistoty. Jak přírodní cykly interagují s touto antropogenní změnou, nelze spolehlivě předpovědět.
Můžeme ale očekávat, že budou překonány další rekordy a zvýší se nejistota ohledně toho, jak bude „normální“ počasí vůbec vypadat.
Definitivní známky vzniku El Niña se však již objevují u pobřeží Peru. Zatímco přesné regionální účinky je obtížné předvídat, co lze s jistotou říci, je, že se bude oteplovat. Změna klimatu již způsobuje oteplování a v kombinaci s dopadem jevu El Niño existuje velká šance, že překročíme cíl 1,5 °C. Teď se teprve uvidí, jak naše společnosti zareagují, jak se přizpůsobí, a jak budou plánovat v klimatickém systému plném extrémů a bez jistot.
