Změna klimatu zvyšuje riziko nových virů

Klimatické změny vyženou zvířata do chladnějších oblastí, kde jejich první setkání s jinými druhy výrazně zvýší riziko výskytu nových virů infikujících lidi, varovali vědci.

Mezi divokými savci, kteří žijí většinou v hlubinách tropických pralesů, v současnosti „bez povšimnutí cirkuluje“ nejméně 10 000 virů, které mají schopnost přenést se na lidi.

Rostoucí teploty nutí tyto savce opouštět svá původní stanoviště. Následně se poprvé setkají s jinými druhy a do roku 2070 vytvoří nejméně 15 000 nových případů přenosu virů mezi zvířaty a lidmi. Popisuje studie zveřejněná v časopise Nature.

“Prokázali jsme nový a potenciálně zničující mechanismus pro vznik nemocí, které by mohly v budoucnu ohrozit zdraví zvířecích populací, což bude mít s největší pravděpodobností důsledky i pro naše zdraví,” řekl spoluautor studie Gregory Albery, z Univerzity v Georgetownu.

“Tato práce nám poskytuje nezpochybnitelné důkazy, že nadcházející desetiletí budou nejen teplejší, ale i nemocnější,” řekl Albery.

Studie, která se připravovala pět let, se zabývala 3 139 druhy savců, modelovala, jak by se jejich pohyby změnily v rámci řady scénářů globálního oteplování, a poté analyzovala, jak by byl ovlivněn virový přenos.

Výzkumníci zjistili, že nové kontakty mezi různými savci by se účinně zdvojnásobily, přičemž k prvním setkáním dochází všude na světě, ale zvláště se soustředí v tropické Africe a jihovýchodní Asii.

Hrozba netopýrů

Globální oteplování také způsobí, že k prvním kontaktům dojde ve více zalidněných oblastech, kde lidé „budou pravděpodobně zranitelní a některé viry se budou moci šířit globálně z kteréhokoli z těchto populačních center“, uvádí výzkum.

Mezi pravděpodobná horká místa patří Sahel, Etiopská vysočina a Rift Valley, Indie, východní Čína, Indonésie, Filipíny a některá evropská populační centra, zjistila studie.

Výzkum zdůraznil jedinečnou hrozbu, kterou představují netopýři. Jako jediní savci, kteří umí létat, dokážou netopýři cestovat na mnohem větší vzdálenosti než jejich pevninští bratři a za pochodu šířit nemoci.

Předpokládá se, že se netopýři již dali do pohybu a studie zjistila, že tvořili velkou většinu potenciálních prvních setkání s jinými savci, většinou v jihovýchodní Asii.

“Nelze tomu zabránit”

Vědci se také pokusili zjistit, kdy by mohlo dojít k prvním setkáním mezi druhy, očekávali, že to bude koncem tohoto století.

Jejich projekce ale „překvapivě“ zjistily, že většina prvních kontaktů bude mezi lety 2011 a 2040, a bude se neustále zvyšovat.

“Tohle se děje. Nelze tomu zabránit ani v těch nejlepších scénářích změny klimatu a musíme zavést opatření k vybudování zdravotnické infrastruktury na ochranu zvířecí a lidské populace,“ řekl Albery.

Vědci zdůraznili, že zatímco se soustředili na savce, jiná zvířata mohou přenášet zoonotické viry – tedy pro viry, které přeskakují ze zvířat na lidi.

Vyzvali k dalšímu výzkumu hrozby, kterou představují ptáci, obojživelníci, a dokonce i mořští savci, protože tání mořského ledu jim umožňuje více migrovat.

Spoluautor studie Colin Carlson, biolog globální změny rovněž z Georgetownu, uvedl, že změna klimatu „vytváří nesčetná ohniska budoucího zoonotického rizika – nebo současného zoonotického rizika – přímo na našem dvorku“.

“Musíme uznat, že změna klimatu bude největší hybnou silou vzniku nemocí,” řekl Carlson, “a musíme vybudovat zdravotnické systémy, které jsou na to připraveny.”