Blackout – absolutní základy 2

 

Časová osa Blackoutu aneb co a kdy přestane fungovat

T-0 Výpadek

Přestane fungovat vše, co nemá nějakou formu zálohy (baterie, dieselagregát, solární napájení…)

Patří sem například:

  • osvětlení, včetně veřejného (mimo nouzového),
  • dopravní signalizace (semafory, značky, …),
  • bankomaty, platební terminály,
  • většina čerpacích stanic pohonných hmot,
  • tramvaje, trolejbusy, elektrické vlaky

T+ hodiny

začnou postupně vypadávat věci se setrvačností nebo s nouzovými zdroji

Patří sem například:

  • dodávky pitné vody
  • dodávky plynu a tepla
  • výpadky mobilních operátorů
  • nefunkčnost datových sítí
  • chlazení (ledničky, mrazáky, klimatizace)
  • svoz odpadu
  • problémy s kanalizací

Zamyslete se!

Rozdělení tak, jak je popsané je běžné, univerzální. Odpovídá ale vám? Vašim potřebám? Chybí něco nebo naopak přebývá? Zdá se vám, že chybí rozdělení podle priorit?

Podrobněji se tím budeme zabývat v 3. lekci

T+ desítky hodin, dny

Začnou postupně narůstat další významné potíže.

  • projeví se výpadek zásobování (nedostatek)
  • dochází zásoby jídla a vody, pohonných hmot, aj.
  • fungování úřadů
  • bezpečnost
    1. rabování
    2. útoky
    3. nepokoje

Dopady na běžný život

Co vám bezprostředně hrozí

Asi nejčastější a nejpravděpodobnější riziko je uvíznutí:

  • v hromadné dopravě (metro, vlak, lanovka…)
  • v dopravních zácpách
  • na místě daleko od domova
  • ve výškových budovách
  • ve výtahu

Další pravděpodobné dopady

Energie je „krví“ naší technické civilizace. S výpadkem se pravděpodobně:

  • sníží dostupnost informací,
  • přetíží komunikační sítě nebo dojde k jejich redukci, a tedy bude velmi obtížné navázat jakýkoliv kontakt včetně vašich blízkých,
  • zhorší dostupnost Integrovaného záchranného systému (přetížení tísňových linek, delší dojezdové časy jednotlivých složek),
  • omezí fungování nemocnic na nezbytně nutné zákroky,
  • omezí možnosti zajištění hygienických standardů (nefungující voda a odpady, kazící se potraviny, apod.),
  • omezí možnost jakéhokoliv nákupu zejména základních potřeb jako jsou potraviny, nápoje, léky,…
  • omezí možnost nákupu pohonných hmot,
  • omezí možnosti vytápění / chlazení obydlí,
  • zvýší riziko vzniku požárů (nouzové topení, svícení svíčkami, apod.),
  • omezí možnost vykonávat zaměstnání a chodit do školy,
  • omezí možnost dopravy

Hledání příčinných souvislostí se budeme podrobněji  věnovat ve 3. lekci

Zajímá vás to?

Bezpečnost a bezpečnostní rizika spojená s nepokoji na jedné straně, a na straně druhé komunitní přístup k řešení nenadálých událostí nejsou součástí tohoto kurzu. Je to samostatné a obsáhlé téma. Měli byste zájem?

Odpovězte nám prosím na pár otázek!

Jak se připravit na BLACKOUT?

Podobně jako většina zásadních událostí s velkým dopadem i rozsáhlý BLACKOUT nastává většinou naprosto nečekaně. Tuto skutečnost potvrzují i četné zahraniční zkušenosti. V některých případech, například na základě vydaných varování před vichřicí, lze s nějakou pravděpodobností výpadek očekávat.  Abychom dopady takovýchto události co nejvíce minimalizovali, je nutné se co nejdůkladněji připravit.

1. Jídlo a voda

Jednou z důležitých částí přípravy na dlouhotrvající výpadek je zajištění si dostatečných zásob vody a potravin. O přístupu k tomu jak, z čeho a na jak dlouho tvořit zásoby, a jak na vodu si  podrobněji probereme v 5. lekci. Obecné doporučení IZS je mít zásoby na 3 dny, a měly by být tvořeny trvanlivými potravinami.

Základní obsah

  • konzervy a zavařeniny,
  • paštiky, fermentované nebo sušené maso,
  • trvanlivé mléko, sušenky, čokoláda, energetické tyčinky, sušené ovoce, oříšky,
  • cukr, med, sirup, případně jiné sladidlo,
  • těstoviny, luštěniny, rýže,
  • čaj, káva, olej, sůl, cibule, česnek, koření
  • zásoba vody nebo zdroj vody k úpravě (filtrování, desinfekce)

 

  • něco na vaření (např. turistický vařič a základní nádobí)

2. Lékárna a hygiena

 je vhodné si vytvořit dostatečnou zásobu hygienických prostředků, léků které užíváte a základních léků, mezi kterými by vám určitě neměly chybět:

  • vlhčené ubrousky,
  • dezinfekční gel na ruce,
  • dezinfekční prostředek (např. SAVO),
  • pytle na odpadky, apod.

 

  • specifické léky, které obvykle užíváte,
  • běžné léky (proti horečce, průjmu, bolesti, apod.),
  • obvazy, dezinfekční prostředky,
  • vitamínové tablety, apod.

3. Ostatní

další důležité vybavení, které je vhodné mít připraveno:

  • přenosné svítilny (např. čelovky s LED diodami nebo „třepací“ svítilny) a zásobu baterií nebo nabíječku,
  • spací pytle, teplé zimní oblečení, deky,
  • radiopřijímač s bateriemi (lze využít krátkodobě i rádio v automobilu nebo mobilním telefonu),
  • finanční hotovost alespoň na tři dny provozu domácnosti,
  • alespoň z poloviny plnou palivovou nádrž v automobilu.

    Použijte náš předpřipravený seznam!

    Stáhněte si základní přehled toho, jak se připravit na nenadálé události. Základ vychází z velmi dobře zpracované Švédské krizové příručky kterou jsme obohatili o naše, za léta nasbírané, zkušenosti.

    Ve 3. lekci si rozebereme, co Blackout znamená konkrétně pro Vás. Co je pro vás dlouhodobé měřítko, a co pro vás znamená rozsah. Využijeme několik metod profesionálů, které nám pomůžou pochopit problematiku, identifikovat podstatné a zaměřit se na to.

    Co dělat při výpadku?

    Šetřete!

    Vodou, pohonnými hmotami, jídlem. Pokud ještě funguje dodávka – zásobte se. Dočerpejte nádrž, kanystr, naberte vodu.

    Nevolejte na tísňové linky

    Tyto linky neslouží jako informační služba veřejnosti, proto je používejte jen v případě stavu ohrožujícím život.

    Informace zjišťujte na místech o kterých jsme už psali.

    Dozásobte se

    Pokud jste se nepřipravili na výpadek, je poslední šance nakoupit, popřípadě požádat o pomoc třeba sousedy nebo samosprávu či nějaký spolek.

    Přednostně konzumujte potraviny podléhající zkáze – například z ledničky.

    Hospodařte s teplem

    Zejména v zimě je pravděpodobné, že vytápění přestane fungovat. Postupujte podle toho, jak jste si naplánovali. My budeme tuto oblast hlouběji zkoumat v 5. lekci.

    POZOR na požáry a zranění

    Při výpadku se prudce zvyšuje riziko úrazů, požárů a otrav / zadušení. Může být způsobeno od svíček, kamínek, jednání pod stresem, pohybem v neosvětlených prostorech.

    Vypněte jističe

    Je vhodné (ale ne prioritní) vypnout jističe. Důvodem jsou možné výkyvy v dodávce energie a špičky, které by mohly poškodit vaše zařízení, ale i snížení zátěže při obnově sítě. Nechat můžete zapnuté jedno světlo abyste věděli, že je dodávka energie obnovená.

    Červené desky

    V krizových situacích je docela dost věcí, které byste měli udělat v poměrně krátké době a pod určitým tlakem. Abyste na nic nezapomněli udělejte si „červené desky„. Je to nástroj profesionálů a některé profese (např. piloti) ho používají každodenně. V té nejjednodušší variantě je to vlastně seznam kroků, které je potřeba udělat.

    Co by měly obsahovat a jak si je vytvořit podrobně probereme v 6. lekci

    Co dělat po výpadku?

    Uvědomte si, že se může jednat pouze o krátkodobé obnovení dodávek, a tak k tomu přistupujte.

    • prioritou by mělo být doplnění zdrojů a zásob, zapnutí ledničky a mrazáku
    • nezapínejte energeticky náročné spotřebiče
    • informujte sousedy
    • překontrolujte nastavení všech elektronických zařízení

    POZOR na:

    • Plynové spotřebiče – používejte je až po kontrole specialistou.
    • Kazící se potraviny uchovávané v lednici a mrazáku. Státní zdravotní úřad doporučuje zlikvidovat chlazené nebo mražené potraviny, které byly ponechány nad teplotou 6° C déle než 4 hodiny, a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny. Také zlikvidujte potraviny, které mají neobvyklou barvu, strukturu nebo zapáchají. Vždy platí, že pokud si nejste jisti, potraviny raději vyhoďte. V případě, že znehodnocené potraviny znečistily lednici či mrazák, tak tyto prostory důkladně dezinfikujte.

    Opět platí, že postup je dobré mít v červených deskách!

    POZOR!

    Stát, humanitární organizace i provozovatelé distribuční sítě postupují podle priorit! Tyto priority znamenají, že zřejmě nejste na prvním místě! (ne, není potřeba se rozčilovat nebo se cítit dotčen – jen tak se dají podobné situace zvládnout)

    Zároveň je potřeba si uvědomit, že stát není (a ani nemůže) být materiálně i lidsky připraven na plošné, rozsáhlé události. Má sice nějaké zásoby a rezervy, ale ty rozhodně svým charakterem neodpovídají možnosti rychlé plošné pomoci.

    Zamyslete se!

    Po výpadku nebo cvičení je čas na vyhodnocení. Povedlo se? Co by bylo dobré udělat jinak? Nezapomnělo se na něco? Měli jste priority nastaveny správně? Co se povedlo a díky čemu? Jak moc hrála roli materiální příprava a jak moc resilience? Byli jste v pohodě?

    Dokážete se poučit?

    testík

    Náměty, postřehy, názory?

    Diskutujme!

     

    Označeno štítky: 

    Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
    • Autor
      Příspěvky
      • #456
        Petr Zeman
        Správce

        Zde diskutujeme vše, co se energie týká. Co nutně potřebujme?, bez čeho se obejdeme? Na jak dlouho?

    Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
    • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.