Blackout – absolutní základy 1
Úvod – beReady4 – dva přístupy k přípravě
na cokoliv
Mnoho lidí (ale i firem) je přesvědčeno, že příprava na nenadálé události jako je pro příklad Blackout, je stejná, jako příprava na dovolenou s cestovkou. Dostanete zaškrtávací seznam povinných a doporučených věcí, a když vše máte – no tak jste v pohodě.
Takovýto přístup (který si projdeme v lekcích 1 a 2) má několik zásadních výhod i nevýhod:
Výhody
- Máte náskok před těmi, kteří neudělali nic a neumí improvizovat.
- Je to poměrně snadný start bez větší námahy nebo větších investic.
- Je univerzální, vychází a opírá se o krizové řízení veřejných orgánů.
Nevýhody
- Neřeší vaše konkrétní potřeby.
- Vychází z předpokladů, které vám nemusí částečně nebo zcela vyhovovat.
- Praxe ukazuje, že v případě reálných situací jsou použitelné jen částečně nebo vůbec.
Druhou možností je připravit se na nenadálé události na základě svých potřeb. Tento přístup znamená projít si několika základními kroky, které vám umožní uvědomit si kde a jak jste zranitelní (závislí na elektrické energii), zvolit vhodné strategie, a ty pak rozpracovat podle potřeby. Tento způsob má oproti předchozímu pár zásadních výhod, a jednu drobnou nevýhodu.
Výhody
- Jste si vědomi co a PROČ je pro vás nezbytné. Při výpadku se tedy rovnou můžete zaměřit na podstatné.
- Nemělo by se vám stát, že máte věci a postupy, které jsou pro vás méně významné, a na něco podstatného jste zapomněli.
- Jste schopni víc spoléhat na sebe. Nejste tak příliš závislí na externí pomoci.
- Víte co sledovat, co si nacvičit a obnovovat, aby jste byli stále ready (připraveni).
Nevýhody
- Vyžaduje nějaké to úsilí.
Cyklus připravenosti
1. Porozumění
Porozumění vlivu události na váš život. Stejná událost může mít pro každého z nás naprosto diametrální důsledky.
2. Strategie
Jaké kroky můžeme podniknout k tomu, abychom dopady a škody zmírnili nebo se jim vyhnuli?
3. Plánování
Co k tomu potřebuju? Znalosti? Dovednosti? Materiál? A kdy?
4. Implementace
Uvedení do praxe. Postupné opatřování si potřebného, zavedení postupů, budování zvyků.
5. Praxe
Praktický život a zpětná vazba, používání, testování, případné změny a vylepšování.
Co je to “Blackout”?
Výraz ‘Blackout’ je anglický termín pro rozsáhlý výpadek elektrické energie. Definicí toho, co je vlastně Blackout je mnoho. Dost často narazíte na definici podle toho, na co klade autor článku nebo obsahu důraz.
Někteří preppeři definují blackout jako zhroucení přenosové sítě s fatálními důsledky. Některé firmy nebo organizace jej pro své krizové řízení definují jako výpadek v dodávce elektrické energie v takovém rozsahu a trvání, že ovlivní podnikatelskou činnost nebo výrobu. Tato definice je asi nejblíže pragmatickému přístupu k problematice.
Stát, veřejná správa potažmo Integrovaný záchranný systém (IZS), jej definuje jako rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, a který zasáhne velké množství obyvatel. Tato definice vylučuje lokální nebo krátkodobé výpadky.
V této (veřejné) části kurzu budeme používat definici IZS. Tento přístup nám umožní dojít k základním, všeobecně platným pravidlům, krokům, doporučením, které z velké části vycházejí z předpokladu, že krizové řízení veřejné správy víceméně funguje.
Zamyslete se!
Co znamená Blackout pro Vás? Vystačíte pro sebe s definicí IZS? Jak moc se spoléháte na stát, kraje, obce a jejich krizové řízení? Chápete rozdíl mezi prioritami státní správy a vašimi?
V lekci věnované 1. kroku cyklu – “porozumění” si rozebereme, co Blackout znamená konkrétně pro vás. Co je pro vás dlouhodobé měřítko, a co pro vás znamená rozsah. Využijeme několik metod profesionálů, které nám pomůžou pochopit problematiku, identifikovat podstatné a zaměřit se na to.
Jaké jsou příčiny vzniku BLACKOUTu?
K nejčastěji uváděným scénářům pro vznik Blackoutu patří:
Lidský faktor
Jedná se o lidské chyby, selhání, špatné vyhodnocení situace, nebo i snahy o obohacení, šetření nebo sabotáže… Přestože je kolem energetiky obrovské množství nařízení, pravidel, postupů… lidské selhání vyloučit nelze. Viz např. jaderné elektrárny Three Mile Island (USA), nebo známější Černobyl (Ukrajina).
Přetoky energie
Transport energie z elektráren (např. větrných a fotovoltaických) ze severu Německa do center odběru například na Slovensku nebo v Rakousku vede přes přenosovou soustavu ČR. V případě náhlého nárůstu produkce elektřiny (a nevyrovnání spotřeby na druhé straně) by mohlo dojít k rozsáhlému výpadku.
Přírodní vlivy
Z důvodu klimatických změn zažíváme stále častěji extrémnější projevy počasí. Ukazuje se, že zejména přenosová soustava (ale i některé energetické zdroje) není natolik odolná a robustní, aby odolala. K těmto projevům například patří:
- Námraza. Jedná se o atmosférický jev, který se projevuje vznikem ledových krystalů na povrchu objektů. Zkušenosti s tímto problémem mají například v Kanadě nebo Rumunsku.
- Vichřice, tornáda, smrště.
- Záplavy a povodně.
- …
Sluneční bouře
Jedná se o stejné nabité částice, které mají na svědomí známou polární záři. Pokud je bouře dostatečně silná, dokáže vyřadit nebo zničit elektrická a elektronická zařízení včetně trafostanic. Zkušenost s tímto jevem mají hlavně v Kanadě, částečně v Norsku a v Rusku.
Technické poruchy
Mohou vzniknout v celém řetězci od výroby až k vám.
Útoky na infrastrukturu
Může se jednat o sabotáže, vojenské útoky, teroristické útoky, vandalizmus nebo extrémizmus. Vždy jde o úmyslný útok s různými motivy. Případ Libanonu ukazuje, že se to může stát např. v důsledku bouří proti opatřením nebo nečinnosti vlády.
Kompozitní události, dominové efekty
Jedná se vlastě o nepravděpodobný nebo neočekávaný souběh několika příčin, klidně i na různých místech. Dominovým efektem pak často rozumíme řetěz příčin a následků.
Zamyslete se!
Čistě pragmaticky – k čemu konkrétně využijete informaci o příčině výpadku?
Pokud zrovna nejste expert na krizové řízení nebo energetiku, tak vám většinou informace o příčině (kromě námětu na hovor v hospodě) není k ničemu.
Zajímat by vás mělo předpokládané trvání a charakter výpadku. Tedy například to, jestli bude nepřerušovaný, nebo budou nějaká “okna” kdy proud půjde, a zda mají nějakou charakteristiku.
Žijeme v komplexním, komplikovaném, a “efektivním” světě. Modernější přístupy k disciplínám jako je BCM dnes počítají s tím, že takovéto sytémy jsou náchylné k nenadálým, nepředvídatelným událostem zásadního významu.
Má proto smysl se zabývat svou připravevostí, a budovat svou odolnost.
Dá se spolehnout na stát / veřejnou správu / humanitární organizace?
Stát (veřejná správa) má k dispozici řadu nástrojů. Jsou hlavně legislativního charakteru), a připravených nouzových zásob a zdrojů. Samospráva / stát tak má možnost v omezené míře zajistit:
-
- nouzové zásobování základními potravinami,
- nouzové zásobování pitnou vodou,
- nouzové základní služby obyvatelstvu,
- nouzové dodávky energií,
- organizování humanitární pomoci.
Humanita a humanitární organizace stále ještě fungují a s určitým odstupem se dá očekávat humanitární a dobrovolnická pomoc. Rychlost a rozsah jsou silně závislé na rozsahu nouzové situace a dostupnosti.
POZOR!
Stát, humanitární organizace i provozovatelé distribuční sítě postupují podle priorit! Tyto priority znamenají, že zřejmě nejste na prvním místě! (ne, není potřeba se rozčilovat nebo se cítit dotčen – jen tak se dají podobné situace zvládnout)
Zároveň je potřeba si uvědomit, že stát není (a ani nemůže) být materiálně i lidsky připraven na plošné, rozsáhlé události. Má sice nějaké zásoby a rezervy, ale ty rozhodně svým charakterem neodpovídají možnosti rychlé plošné pomoci.
Zamyslete se!
Vzpomeňte ji na začátek pandemie Covid-19, tornádo na Moravě, nebo velké povodně. Jak dlouho trvalo, než byla poskytnutá pomoc, a v jakém rozsahu?
Kde na žebříčku priorit se pomoc pro vás asi tak nachází? V úvahu vemte, že před vámi se rozhodně nachází kritická infrastruktura, a až pak sídla podle velikosti.
Zjistěte si charakter výpadku!
Důležité pro to, jak se v situaci zachováte je udělat si představu o charakteru výpadku.
Pokud se jedná o plánovaný výpadek nemělo by to pro vás být překvapením. Distribuční společnosti předem ohlašují jak termín, tak trvání výpadku, a vy se bez stresu můžete připravit předem. Většina distribučních společností na svých stránkách dnes již nabízí odkaz se seznamem plánovaných výpadků. Ti lepší dokonce nabízejí službu zasílání informačního e-mailu nebo SMS.
Dalšími zdroji informací můžou být:
- Místní veřejnoprávní rozhlas,
- úřední deska (včetně té na www) vaší samosprávy,
- vlastní pozorování. (Svítí okolní obce? Jezdí elektrická doprava? …)
Na základě těchto informací se dá odhadnout doba trvání výpadku. Hodně volně platí úměra – čím větší rozsah, tím delší výpadek, a tím komplikovanější a méně dostupná pomoc.
Získané informace nepřeceňujte ani nepodceňujte. Oficiální informace mají tendenci hodnotit situaci optimističtěji, naopak často dochází k šíření poplašných zpráv.
Zjistěte si
Pro rychlé zjištění situace je dobré si zjistit www adresu stránek, kde distribuční společnost zveřejňuje výpadky a telefonické kontakty. V případě, že to distributor umožňuje, přihlaste se k odběru zpráv.
Zjistěte si, zda vaše obec nebo městská část tyto informace zveřejňuje, a kde.
Náměty, postřehy, názory?
Diskutujme!