Jak je to s tím oteplováním.

Jen si vzpomeňme jak to bylo, když jsme byli malí!

Letošní léto je … Jaké vlastně? Tropické dny a noci střídají bouřky a slejváky. Pokud nám voda nevypláchla náš sklep nebo sklep našeho souseda nebo pokud z vedra nezkolaboval někdo z našeho okolí, máme tendenci informace nafouknout nebo bagatelizovat. Navíc vodopád špatných a výstražných zpráv se na nás valí jak voda ze stoky. Když už není, co hrozného by bylo k napsání nebo natočení, tak se najde něco na druhé straně světa. Ani tak ne to, co by nás opravdu mělo zajímat. To často bývá vnímáno novináři, influencery a youtubery všeho druhu jako nepřitažlivé a tedy málo “virální” a tedy nevýdělečné. Tedy pokud se na tom nedá postavit nějaká pěkná konspirace. A tak se dozvíme, že někde měl nehodu autobus, je hodně zraněných a pár mrtvých. Nechci událost nikterak zlehčovat. Pro příbuzné a oběti je to jistě tragédie. Také chápu, že v zemi kde se to stalo taková informace může vést (no reálně spíše ne) k nějakým změnám (které ihned bude někdo považovat za útlak – jen si vezměte tu drzot sahat mi na svobodu mít brzdy ve stavu jaký sám uznám za vhodný!). Ale proč by to mělo zajímat mě? Proč bych se takou informaci měl dozvědět? A k čemu mi vlastně je?

Na svou paměť také spoléhat nemůžeme. Málokdo je Sheldon Cooper  (z seriálu Teorie velkého třesku), který si pamatuje úplně všechno a technicky exaktně. Pamatujeme si spíše pocity a příběhy. Nebo lépe řečeno pocity z pocitů a příběhy vycházející z příběhů. Pamatujeme si to, co nám zapadá do příběhu a příběhy zpětně ohýbáme, aby to dobře zapadlo. A tak tvrzení (byť míněna absolutně upřímně) typu “Jako dítě pamatuji, že v létě bylo vedro přes 30 pořád a občas střídané bouřkami…” nebo naopak “Nikdy nepamatuji, že by v létě bylo takhle vedro a v noci se nedalo spát” vlastně nic (kromě pocitu z léta jaké bývalo vpřed mnoha lety, kdy vypravěč žil možná na úplně jiném místě a byl často úplně jiné kondici) neříkají.

Navíc vědecká komunikace a vědecké modely ve snaze o to být “korektní” a “konzervativní” (tedy podávat spíše umírněné pohledy – možná aby je snad někdo nenařkl z alarmizmu) nás bombardují neuchopitelnými termíny jako “koncentrace ekvivalent CO2”, nebo globální oteplení o 1,2°C. A diví se, že změna o 0,1 nechává každého v klidu. Ale možná se to pomalu mění. Např. generální tajemník OSN António Guterres nedávno prohlásil, že období globálního oteplování skončilo. A nastalo období globálního varu.

Tváří tvář zprávám o nejničivějších požárech v moderní historii (např. Řecko, Španělsko, Portugalsko, Kanada,…), o nejničivějších záplavách (např. Norsko, Indie, Čína, USA,…), největších obdobích sucha (Západní a Jižní Evropa, Afrika, části Indie, Číny, USA,…) jsou tato slova chmurným konstatováním stavu.

Ale zpět k nám. Samozřejmě nemusíme věřit všem vědcům a odborníkům a výsledkům jejich práce. Konečně jsme v nedávné historii byli mnohokrát svědky, kdy “vědci” záměrně podváděli a složitou vědeckou hlásali naprosté lži, zpochybňovali výzkumy kolegů, překrucovali fakta na objednávku a tedy za peníze, podváděli a falšovali výsledky pro prestiž, nebo se jen mýlili. Na druhou stranu si každý z nás takovou úplně jednoduchou analýzu může udělat sám. Vědci a matematici, kteří tento článek čtou se asi trochu naježí a budou mít výhrady. Počasí je totiž opravdu hodně, hodně složitý a komplexní systém a interpretovat jej pomocí jednoduchých grafů může být ošidné a zavádějící, ale přesto, to udělat lze a mnohé to o počasí říká. Minimálně můžete dospět k lepší představě, než jsou dva obrázky z předpovědi počasí pořízené 5 let od sebe.

Každý si může udělat analýzu

Když říkám každý, myslím každý, kdo ovládá alespoň základy práce s daty. Ze stránek českého meteorologického institutu si můžete stáhnout historická data z mnoha meteorologických stanic. Já si k dostupným datům ještě dopočítal Heat Index. Heat index kromě teploty ovlivňuje také vlhkost vzduchu. Hodně zjednodušeně vyjadřuje to, jaká je pocitová teplota při kombinaci teploty a vlhkosti vzduchu. Čím je vlhčí vzduch při dané teplotě, tím hůře se naše tělo ochlazuje pocením a tím je vnímaná teplota vyšší. Tak nějak se mi zdá, že tento index lépe vyjadřuje o co mi jde. Tedy jak je teplota snesitelná.

Já jsem si stáhl data z meteorologické stanice v Praze Libuši (okraj Prahy) a pokusil se odpovědět na dvě otázky:

1. Jak se mění počet dnů v roce, kdy je Heat index (vnímaná teplota) a maximální naměřená teplota větší než 30°C? 
2. Mění se nějak délka horkých vln?

Počet horkých dnů

Za tímto grafem se neskrývá žádná komplikovaná matematika nebo statistika. Jen jsem spočítal počet dnů v každém roce, kdy maximální naměřené teploty a heat indexy byly větší než 30 °C. Výsledek vynesl do grafu a proložil spojnicí trendu. Žádné průměry, klouzavé průměry, komplikované modely, nic.

Je potřeba si ale uvědomit, že data pocházejí z jediné stanice a tedy hovoří o počasí v okolí stanice Praha Libuš. Ne, v Liberci, Ostravě, Brně nebo na Sněžce. Cílem nebylo revidovat klimatické modely nebo výstupy CHMI. Jen na konkrétním místě předvést, jak se počty horkých dnů mění.

Výsledný graf mě samotného překvapil. Očekával jsem, že uvidím variabilitu. Ale ne takovou. Jsou krásně vidět cykly cca 2-4 leté, pak se dají najít cykly cca 10 leté. To asi není žádné překvapení.

Z mého pohledu jsou zajímavá následující zjištění:

1. 1. Počty horkých dnů neoddiskutovatelně rostou. A to exponenciálně.
   2. Možná děsivější je rozvírání modré a oranžové křivky. Obzvlášť v chladnějších obdobích jako 2008 -2013. V podstatě to naznačuje situaci, kdy sice “papírově” nebude takové vedro, ale díky vlhkosti vzduchu bude nesnesitelné dusno. V takových situacích ochlazování města skrápěním z cisteren nejenže zřejmě přestane pomáhat, ale situaci možná ještě zhorší…
   3. Poslední alarmující informací, kterou lze z grafu vyčíst, je zvyšování rozptylu. Skoro to vypadá jako bychom v příštích letech mohli mít jeden rok obzvláště “studený” – na úrovni 70. let minulého století, aby následoval další, který překoná cokoliv za posledních (v tomto případě) 50 let co se tepelných rekordů týká. Co to udělá se zemědělskou výrobou? Bude předvídatelná? Neženeme se do situace, kdy jeden rok bude úroda mizerná protože byla zima a pršelo, další rok bude mizerná protože bylo vedro a sucho a další bude úroda mizerná protož bylo sice “akorát”, ale přívalové deště ji pro změnu zničily?

Délka teplé vlny

Tady bez mučení přiznávám, že dostat tato data až tak úplně triviální nebylo a chtělo to trochu programování. Nic moc velkého, nebo zásadního, ale nějakou tu znalost programování a práce s databází to už chce. Graf zobrazuje nejdelší vlnu v daném roce, kdy heat infex neklesl pod 30 °C.  jakmile klesla, začal jsem odznovu.

Co je pro mě na grafu zajímavé?

1. 1. Zhruba do roku 1994 se délka vlny pohybovala někde kolem 4-5 dnů. Jen vyjímečně 8-10.
   2. Někdy kolem roku 1994 se to začíná lámat. A ikdyž i zde jsou patrné 3-4 leté cykly je patrné, že délka horké vlny se nám začíná významě prodlužovat. To, co bylo v 80. a 90. letech projev teplého léta, se stává standardem pro “chladnou periodu”. A nová teplé léta mají teplé vlny dvojnásobné oproti maximům z 70. let.

Co z toho pro mě vychází? Pokud tuto informaci zkombinuji s předchozím grafem vypadá to, že se posouváme do stavu, kdy léto bude trvat skoro půl roku  (tedy pokud nezměníme defici letního počasí). Vedra budou větší a delší.

Energetická a potravinová bezpečnost

Co to znamená pro naši energetickou a potravinovou bezpečnost? Asi žádné dobré zprávy.

Energetická bezpečnost

Kilometry a kilometry asfaltových a betonových ploch budou situaci zhoršovat. V městech a budovách, tak jak jsme si je za posledních 30-40 let postavili, bude potřeba chladit a udělat úpravy aby se tak nepřehřívaly…

Klíčové slovo je chladit. Jako nejjednodušší (ale ne pro každého dostupné) je klimatizovat. Ale to je dost energeticky náročné i při všech těch tepelných čerpadlech. Otázka zní, kde vezmeme všechnu tu energii potřebnou k chlazení? A jak jí dostaneme na místo určení? Když k tomu ještě vzrůstá potřeba energie pro elektromobilitu a napájení všech tech věcí, kterými jsme se obklopili? O tom, že se jedná o reálný problém se přesvědčili např. v USA, kde se až 2/3 energetické sítě ocitly na pokraji kolapsu. Přečíst si o tom můžete například tady nebo tady.

Potravinová bezpečnost

Záměrně nepoužívám slovo soběstačnost. To je úplně jiný šálek kávy. Tedy dostupnost základních potravin za rozumné ceny v množství, kdy se nebudeme moct přejídat nebo si nebudeme moct dovolit plýtvat, ale postačí pro plnohodnotnou výživu.

Ano, může se stát, že naše průmyslové zemědělství, které všichni dotujeme, vyprodukuje dost, a co nevyprodukuje, to za rozumný peníz dovezeme. Vzhledem ke grafům výše ale nelze spoléhat na to, že vyprodukujeme dost a vzhledem k tomu, že celá Evropa a celý svět se potýká se stejnými problémy, bude mít na rozdávání. Navíc pravděpodobně zafunguje “neviditelná ruka trhu” a vše skokově zdraží. A to ani nemusí být problém u nás. Jak jsme se o tom na vlastní peněženku přesvědčili u nedávné energetické krize.

Nejhorší je smrt z vyděšení

Účelem článku nebylo vás vyděsit do bezvědomí. Na to máme i tady u nás odborníky a specialisty. Ať už v mainstreamových tak alternativních “svobodných” médiích a sociálních sítích. Spíš tak nějak ukázat, že spousta informací se dá ověřit anebo vyhodnotit názor na základě faktů (bez podsunutí ideologie), vyhodnotit si pro sebe důsledky a udělat si vlastní, pragmatický názor na základě faktů.

Tomu jak na to, jsme se věnovali v rozšířené části naše kurzu “BLACKOUT“