Rychlejší, vyšší, teplejší: Co jsme se dozvěděli o klimatickém systému v roce 2022 (část 2)
Původně publikováno na Climate Code Red Davidem Sprattem, upravili jsme, přeložili a přidali komentáře
Co jsme se za poslední rok dozvěděli o klimatickém systému? Tedy odhlédneme-li od všeho toho humbuku a obav kolem tvorby klimatické politiky, optimistických zpráv o transformaci energetiky, rostoucího strachu z civilizačního kolapsu nebo konspiračních teorií a popírání? Zde jsou některé klíčové postřehy z výzkumu a údajů zveřejněných v roce 2022.
První část této série se zabývala těmito tématy:
- Trendy emisí za poslední roky,
- reálností klimatického cíle 1,5 °C a
- variantou přestřelení a ochlazení zpět na 1,5 °C
Tento příspěvek se zabývá stabilitou klimatického systému při oteplení o 2 ° C a dalším oteplením o 3 ° C. Následovat bude článek o zpětných vazbách a dominových efektech.
Pravděpodobnost dosažení cíle 2 °C
Jak bylo uvedeno výše, IEA oznámila, že emise z energetiky mohou dosáhnout vrcholu v roce 2025, ale poté pravděpodobně stagnují na vysoké úrovni po dobu deseti let nebo déle. A týdeník The Economist napsal, že dnes snížené emise nezpomalí oteplování až do poloviny století.
Udržet oteplování do 2 °C znamená dosáhnout 50% snížení globálních emisí do roku 2030. To vzhledem k ““uhlíkovému zákonu” (který akcentuje uhlíkovou spravedlnost) znamená nulové emise do roku 2030 pro země s vysokými emisemi na obyvatele. Je zřejmé, že vzhledem k údajům o emisích a prognózám se k tomu svět ani zdaleka nepřiblíží. Současné modely, uvedené ve zprávě IPCC z roku 2021, předpokládají oteplení o 0,3 °C mezi lety 2020 a 2030 a více než 2 °C do poloviny století pro scénáře se středními a vysokými emisemi, po nichž se svět v současné době ubírá. Současné klimatické modely ukazují, že Země pravděpodobně dosáhne globálního oteplení o 2 °C do roku 2040 bez významných politických změn a v situaci, kdy významní hráči, včetně velkých ropných společností, ustupují od předchozích závazků a centrální bankéři vyjadřují skepsi ohledně toho, že by měli hrát roli ohledně klimatu.
“Globální oteplení nejméně o 2 °C je nyní zapečeno do budoucnosti Země,” napsal bývalý šéf NASA pro klima James Hansen v memorandu, jehož spoluautory jsou Makiko Sato a Pushker A Karecha: “Tato úroveň oteplování nastane do poloviny století.” A existují varování, že rychlost globálního oteplování v příštích 25 letech by mohla být dvojnásobná oproti předchozím 50 letům, částečně kvůli aerosolové “faustovské dohodě”. (Atmosférické sulfátové aerosoly s krátkou životností jsou vedlejším produktem spalování fosilních paliv a mají chladící účinek, který maskuje až 1 °C globálního oteplování. Snížení emisí skleníkových plynů a politika čistého ovzduší také sníží toto chlazení aerosolem, takže existuje jen malá naděje, že politika dekarbonizace v příštích dvou desetiletích výrazně ohne teplotní křivku.)
Kromě toho paleoklimatický důkaz ukazuje, že naposledy, když byly hladiny CO2 podobné jako dnes, existovaly výkyvy hladiny moří o 20-40 metrů spojené s globálními teplotními rozdíly mezi dnešní teplotou a teplotou o 3 °C vyšší.
Zde je třeba poznamenat, že 2 °C není rozumný cíl. V knize vydané v roce 2022 Steffen poukázal na to, že i současná úroveň oteplování je nebezpečná:
Je to jasné z pozorování dopadů souvisejících se změnou klimatu pouze v Austrálii – masivní požáry buše v Černém létě 2019–2020; třetí masové bělení Velkého bariérového útesu za pouhých pět let; a dlouhodobé vysušování jihovýchodní zemědělské zóny země v chladném období – že i nárůst teploty o 1,1 °C nás dostal do nebezpečné úrovně změny klimatu.
