Změna klimatu zvyšuje riziko nových virů

Kvě 10, 2022 | Asie, Enviromentální krize

Klimatické změny vyženou zvířata do chladnějších oblastí, kde jejich první setkání s jinými druhy výrazně zvýší riziko výskytu nových virů infikujících lidi, varovali vědci.

Mezi divokými savci, kteří žijí většinou v hlubinách tropických pralesů, v současnosti „bez povšimnutí cirkuluje“ nejméně 10 000 virů, které mají schopnost přenést se na lidi.

Rostoucí teploty nutí tyto savce opouštět svá původní stanoviště. Následně se poprvé setkají s jinými druhy a do roku 2070 vytvoří nejméně 15 000 nových případů přenosu virů mezi zvířaty a lidmi. Popisuje studie zveřejněná v časopise Nature.

„Prokázali jsme nový a potenciálně zničující mechanismus pro vznik nemocí, které by mohly v budoucnu ohrozit zdraví zvířecích populací, což bude mít s největší pravděpodobností důsledky i pro naše zdraví,“ řekl spoluautor studie Gregory Albery, z Univerzity v Georgetownu.

„Tato práce nám poskytuje nezpochybnitelné důkazy, že nadcházející desetiletí budou nejen teplejší, ale i nemocnější,“ řekl Albery.

Studie, která se připravovala pět let, se zabývala 3 139 druhy savců, modelovala, jak by se jejich pohyby změnily v rámci řady scénářů globálního oteplování, a poté analyzovala, jak by byl ovlivněn virový přenos.

Výzkumníci zjistili, že nové kontakty mezi různými savci by se účinně zdvojnásobily, přičemž k prvním setkáním dochází všude na světě, ale zvláště se soustředí v tropické Africe a jihovýchodní Asii.

Hrozba netopýrů

Globální oteplování také způsobí, že k prvním kontaktům dojde ve více zalidněných oblastech, kde lidé „budou pravděpodobně zranitelní a některé viry se budou moci šířit globálně z kteréhokoli z těchto populačních center“, uvádí výzkum.

Mezi pravděpodobná horká místa patří Sahel, Etiopská vysočina a Rift Valley, Indie, východní Čína, Indonésie, Filipíny a některá evropská populační centra, zjistila studie.

Výzkum zdůraznil jedinečnou hrozbu, kterou představují netopýři. Jako jediní savci, kteří umí létat, dokážou netopýři cestovat na mnohem větší vzdálenosti než jejich pevninští bratři a za pochodu šířit nemoci.

Předpokládá se, že se netopýři již dali do pohybu a studie zjistila, že tvořili velkou většinu potenciálních prvních setkání s jinými savci, většinou v jihovýchodní Asii.

„Nelze tomu zabránit“

Vědci se také pokusili zjistit, kdy by mohlo dojít k prvním setkáním mezi druhy, očekávali, že to bude koncem tohoto století.

Jejich projekce ale „překvapivě“ zjistily, že většina prvních kontaktů bude mezi lety 2011 a 2040, a bude se neustále zvyšovat.

„Tohle se děje. Nelze tomu zabránit ani v těch nejlepších scénářích změny klimatu a musíme zavést opatření k vybudování zdravotnické infrastruktury na ochranu zvířecí a lidské populace,“ řekl Albery.

Vědci zdůraznili, že zatímco se soustředili na savce, jiná zvířata mohou přenášet zoonotické viry – tedy pro viry, které přeskakují ze zvířat na lidi.

Vyzvali k dalšímu výzkumu hrozby, kterou představují ptáci, obojživelníci, a dokonce i mořští savci, protože tání mořského ledu jim umožňuje více migrovat.

Spoluautor studie Colin Carlson, biolog globální změny rovněž z Georgetownu, uvedl, že změna klimatu „vytváří nesčetná ohniska budoucího zoonotického rizika – nebo současného zoonotického rizika – přímo na našem dvorku“.

„Musíme uznat, že změna klimatu bude největší hybnou silou vzniku nemocí,“ řekl Carlson, „a musíme vybudovat zdravotnické systémy, které jsou na to připraveny.“

Náš komentář

(tedy názor nebo úhel pohledu)

OK, řeknete si, těhle poplašných zpráv už tady bylo. Každý rok se čeká epidemie ptačí chřipky. Prostě zase někdo maluje čerta na zeď proto, aby z toho něco měl. Sledovanost, obdiv, peníze.

Právě jsme přestáli COVID 19. A teď se předem omlouvám, že následující slova vyzní možná cynicky, a je mi upřímně líto všech, které tato nemoc zasáhla, ale zdá se, že za sebou zanechala zejména sociální a ekonomický rozvrat.

Pod pláštíkem svobody slova se odehrála (nebo možná stále odehrává) informační občanská válka, která zasáhla skoro celý svět. Každá strana, ty „oficiální“ nevyjímaje, se dopouštěla ohavných manipulací šíření polopravd, lží, nenávisti,…. Našlo se spousta vykuků, kteří na neštěstí druhých a strachu společnosti odporně zbohatli nebo si dělali PR. A – abych byl spravedlivý – taky opravdu hodně těch, kteří se snažili pomáhat.

Jestli má studie pravdu, tak se raketově zvyšuje riziko, že se objeví něco, proti čemu bude Covid sranda. Otázka tedy nezní jestli, ale kdy a jak velký průšvih to bude.

Jak se s tím vypořádá naše rozštěpená společnost? Otázka řekl bych Shakespearovská!

Jak se na takové nové hrozby adaptovat a jestli to je vůbec tak rychle možné je otázka na odborníky, vědce. Ale obávám se, že spásu v technologiích asi hned tak nenajdeme. Adaptačním opatřením v širším slova smyslu by asi mohlo být snižování  vlivu egoistického pojetí světa a posilování etických principů založených na úctě k životu a tomu druhému. Povídali jsme si o tom například s Filipem Outratou v Podastu42 .

A mitigace? Na prvním místě zdravý životní styl. Jasně, je snadné prohlásit, že na Covid umřeli i vytrénovaní sportovci, ale přeci jen – zdravé, otužilé tělo s pozitivně naladěnou myslí má vždy větší šance 😉 A za druhé, naše EDCčko by rozhodně mělo obsahovat nanoroušku a desinfekci na ruce. A hlavně – nic by nám nemělo zabránit je použít. Když se chceme sami chránit, i když máme příznaky a měli bychom chránit ostatní.