Indie, země která zakázala vývoz pšenice, kde padají ptáci z nebe a vedro společně s nedostatkem uhlí podněcují krizi

Kvě 19, 2022 | Asie, Bezpečnost, Ekonomika, Enviromentální krize

Indie zakazuje vývoz pšenice, z důvodu potravinové bezpečnosti a prudce rostoucích cen

14.května 2022

Indie s okamžitou platností zakázala vývoz pšenice s odvoláním na riziko pro svou  potravinovou bezpečnost. Částečně kvůli válce na Ukrajině, částečně kvůli vlně veder, která omezila produkci. V důsledku toho domácí ceny dosáhly rekordní výše.

Ačkoli Indie nepatří k největším světovým vývozcům pšenice, mohl by zákaz vývozu vytlačit globální ceny k novým vrcholům vzhledem k již tak omezené nabídce, což by obzvláště tvrdě zasáhlo chudé spotřebitele v Asii a Africe.

Ministři zemědělství z průmyslových zemí G7 v sobotu rozhodnutí Indie okamžitě odsoudili.

„Pokud by všichni začali uplatňovat vývozní omezení nebo uzavírat trhy, krizi by to zhoršilo,“ řekl německý ministr zemědělství Cem Ozdemir na tiskové konferenci ve Stuttgartu.

„Vyzýváme Indii, aby převzala svou odpovědnost jako člen G20,“ řekl Ozdemir.

Vládní úředníci v Novém Dillí v sobotu uvedli, že Indie stále povolí vývoz podporovaný již vydanými akreditivy a do zemí, které požadují dodávky „k uspokojení svých potřeb v oblasti potravinové bezpečnosti“.

Tento zákaz nebude navěky, a mohl by být revidován, uvedli představitelé na tiskové konferenci.

Nárůst globálních cen pšenice ohrožoval potravinovou bezpečnost Indie a sousedních a zranitelných zemí, uvedlo indické ředitelství zahraničního obchodu v oznámení ve vládním věstníku.

„Nechceme, aby se obchod s pšenicí odehrával neregulovaným způsobem nebo aby docházelo k hromadění,“ řekl novinářům v Dillí ministr obchodu BVR Subrahmanyam.

více zde

Dehydrovaní ptáci padající v Indii z nebe

Záchranáři v indickém státě Gudžarát na západě Indie zachycují desítky vyčerpaných a dehydrovaných ptáků, kteří každý den padají, protože spalující vlna veder vysušuje vodní zdroje.

Velké části jižní Asie vysychají v nejteplejším létě za poslední desetiletí, což indického premiéra Narendru Modiho přimělo varovat před rostoucími riziky požárů.

„Letošní rok byl jeden z nejhorších za poslední dobu. Zaznamenali jsme 10procentní nárůst počtu ptáků, kteří potřebují záchranu,“ řekl Manoj Bhavsar, který s trustem úzce spolupracuje a zachraňuje ptáky již více než deset let.

Zvířecí lékaři v svěřenské nemocnici byli ve středu viděni, jak krmí ptáky multivitamínovými tabletami a vstřikují jim vodu do úst pomocí injekčních stříkaček.

Změna klimatu způsobuje vlny veder

Všechna dnešní vedra nesou nezaměnitelný a měřitelný otisk globálního oteplování, uvedli ve středu špičkoví odborníci na kvantifikaci dopadů klimatických změn na extrémní počasí.

Spalování fosilních paliv a ničení lesů uvolnilo do atmosféry dostatek skleníkových plynů, aby také zvýšilo frekvenci a intenzitu mnoha záplav, such, lesních požárů a tropických bouří, jak podrobně popsali ve zprávě o stavu vědy.

„Není pochyb o tom, že změna klimatu je obrovskou změnou, pokud jde o extrémní horko,“ řekla agentuře AFP Friederike Otto, vědecká pracovnice z Imperial College London’s Grantham Institute.

Extrémní horka, jako je vlna veder, která zachvátila jižní Asii v březnu a dubnu, jsou již nejsmrtelnějšími extrémními událostmi, řekla.

více zde

Nedostatek uhlí a vlna veder podněcují energetické potíže Indie

Počínaje dubnem došlo v Indii k výpadkům proudu, což zpomalilo továrny, zavíralo školy a vyvolalo demonstrace. Podle více než 21 000 lidí ve 322 okresech, kde průzkum provedla agentura LocalCircles, dvě ze tří domácností uvedly, že čelí výpadkům elektřiny. Každá třetí domácnost hlásila výpadky v délce dvou a více hodin každý den.

Loni v říjnu se Indie potácela na pokraji energetické krize, když zásoby ve více než polovině ze 135 uhelných elektráren v zemi klesly na kritické minimum nebo pod 25 % normální úrovně. Nyní se zdá, že zásoby uhlí jsou kriticky nízké ve 108 ze 173 elektráren. Válka na Ukrajině znamená, že celosvětové ceny uhlí a zemního plynu prudce vzrostly, takže dovoz je cenově nedostupný.

„Tato krize je horší než ta, která byla minulý rok, protože aktuální poptávka po energii je skutečně vysoká. Vytvořila se tak perfektní bouře“ říká Rahul Tongia, vedoucí pracovník Centra pro sociální a ekonomický pokrok CSEP, think-tanku se sídlem v Dillí.

Spalující vlna veder – průměrné teploty v dubnu v severní a střední Indii byly nejvyšší za více než 120 let – posunula poptávku po elektřině na rekordní úroveň. K tomu došlo navíc ke zvýšení poptávky po znovuotevření ekonomiky po dvou letech pandemických blokád.

více zde

Náš komentář

(tedy názor nebo úhel pohledu)

Já vím. NEJSME INDIE! A protože jsme jinde, v jiné, lepší, západní ekonomice, nejde srovnávat. Jde se ale inspirovat a zamyslet se, co to pro nás znamená. Ony to totiž nejsou potíže jen na Ukrajině (byť se nás velmi a bezprostředně týkají) co by nás mělo zajímat!

Proč tentokrát Indie?

Indie je sedmá největší, a s více než miliardou obyvatel, druhá nejlidnatější země na světě. Má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem.  Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je Indie již třetí největší ekonomikou světa. A disponuje (nebo disponovala) čtvrtou největší vojenskou silou na světě na světě (pravda, v případě Ruska se ukázalo, že to zase nemusí až tak znamenat), kterou navíc modernizuje.

Tak země s tímto potenciálem má problémy. Problémy takového rázu, že uplatnila Trumpovské „India first“ a v rámci zajištění potravinové bezpečnosti zakázala vývoz pšenice. To, aby si spekulanti nesnažili namastit kapsy, a nevyšroubovali ceny ještě výš než jsou. Jako se to děje částečně – nikoliv výhradně – nás s energií a naftou.

Ano, dá se souhlasit s tím, že tento krok zřejmě ještě víc zdraží cenu pšenice pro Afriku, kde (pokud to bude mít podobný průběh jako „Arabské jaro“) dojde k hladomorům a následně k protestům, nepokojům, povstáním a revolucím, a následně k migrační vlně. Takže vážně chápu zděšení ministrů G7. Vážně musí mít stažené zadky. A ano, máme si pomáhat a v nouzi (snad více než kdy jindy) se podělit.

Na stranu druhou mi je postoj indické vlády sympatický. Dokázala se (i když možná nepromyšleně – ale zdá se, že promyšleně to neumí žádná vláda) postavit za zájmy Indie a jejích občanů. Někdy si říkám, že bych taky docela rád slyšel „Česká republika na prvním místě“ a rád bych viděl reálné kroky k zajištění energetické a potravinové soběstačnosti. Například vládním podpořením návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi a až přebytky nebo dovoz za „evropské“ ceny. Podobný princip bych si dovedl představit i pro potraviny, pšenici.

Samostatnou kapitolou jsou nemravné marže v ropném průmyslu. Já vím, „trh to tak chce“ a „neviditelná ruka trhu to srovná“! A kdo by si snad jen na chvilu pomyslel něco jiného, tak je „socan“ nebo lépe „komouš“ a nepatří do slušné společnosti. Tak proč by si (hlavně) cizinci nemohli napakovat kapsy na ceně paliv? Obzvlášť když se bez nich neobejdeme a jsou tou „krví ekonomiky“.

A co na to vláda? Místo aby zasáhla co nejblíže zdroji problémů (protože problém s Ruskem a válku na Ukrajině hned tak nevyřeší) přesouvá problém na své občany. A na fungování státu jako celku. Neboť je fajn „zdobrovolnit“ přimíchávání biosložky (napsal bych HURÁ, ale zkušenost mi říká – nejásat zbytečně brzo – aby se nakonec neukázalo, že to naftu prodraží. Navíc si nejsem tak docela jist, co bude s dotacemi na řepku a její zpracování.), odpustit silniční daň nebo snížit DPH. To jsou všechno peníze, o které stát přijde. A kde je veme? Půjčí si, nebo od daňových poplatníků.  A kdo zaplatí dluhy? Světe div se daňový poplatníci. A protože firmy, hlavně ty velké, nadnárodní, nerady platí daně tak to bude na občanech. Variantou je samozřejmě „řecká cesta“. Ale chceme ji?

Nebo může ušetřit. A že se šetřit dá. Třeba se nemusí stavět a opravovat silnice. Nebo některé sociální dávky by se daly seškrtat! Třeba ty postiženým lidem. 

Nedostatek pšenice souvisí (kromě války na Ukrajině a s tím související neschopností Ukrajiny dostat pšenici za hranice) s vlnami veder tak velkými, že z nebe padají „pečení“ ptáci. Ty zase s globálním oteplováním. To zase s produkcí CO2 – mimo jiné – z uhelných elektráren. Ty zase Indie nutně potřebuje, aby uchladila lidi, zajistila výrobu, chod ekonomiky. Tedy aby příště byla voda a pšenice… Začarovaný kruh.

Indie se ho sice snaží rozetnout zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů, ale tepelný potenciál CO2 má odkladný účinek. Plně se projeví až za pár let (tuším, že jsem někde slyšel 10-15). A Indové mají fakt velký problém už dnes. Což teprve za pár let!  Až se plně projeví CO2 vypuštěné dnes.

Ti Indové, kteří mají 2. největší lidský poenciál, jaderné zbraně a črvrtou největší vojenskou sílu na světě.