Čína provedla druhý největší vpád do tchajwanské zóny protivzdušné obrany

Čína vyslala 18 válečných letadel, včetně stíhaček a bombardérů, do tchajwanské zóny protivzdušné obrany, což přimělo ostrovní stát, aby v reakci na dosud druhou největší invazi v letošním roce vyslal stíhače.

Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako své vlastní území, si stěžuje na opakované podobné mise čínských letadel, které se v posledních zhruba dvou letech staly běžným jevem.

Čínské ministerstvo obrany nic nekomentovalo.

Čína popsala předchozí invaze jako mise na obranu suverenity země a boj proti „tajné spolupráci“ Tchaj-wanu se zahraničními silami – což je narážka na podporu Tchaj-peje ze strany USA.

Vláda v Tchaj-peji v současné době panuje napětí kvůli obavám, že by Čína mohla využít ruskou invazi na Ukrajinu k podobnému vojenskému útoku na ostrov, ačkoli úřady nehlásily žádné známky toho, že by se Peking chystal zaútočit.

Páteční invaze byla druhá největší v tomto roce poté, co 39 válečných letadel vstoupilo 23. ledna do identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) Tchaj-wanu, podle údajů sestavených tiskovou agenturou AFP. Identifikační zóna je oddělená od tchajwanského vzdušného prostoru, protože zóna protivzdušné obrany pokrývá širší oblast, kterou Tchaj-wan hlídkuje, aby měl ostrov více času reagovat na jakékoli hrozby ze strany Číny.

Části tchajwanského ADIZ se také překrývají s čínským ADIZ.

“Dnes Ukrajina, zítra východní Asie”

Tchaj-wan žije pod neustálou hrozbou invaze Pekingu, který považuje samovládný demokratický ostrov za součást svého území, které bude jednoho dne znovu dobyto, v případě potřeby i silou.

Japonský premiér Fumio Kishida ve čtvrtek varoval, že invaze na Ukrajinu by se mohla zopakovat ve východní Asii, pokud vedoucí mocnosti nezareagují na agresi Moskvy jako jedna, s tím, že mír a stabilita v Tchajwanském průlivu musí být zachována.

“Ukrajina může být zítra východní Asií,” řekl Kishida během návštěvy Londýna.

„Mír a stabilita v Tchajwanském průlivu jsou zásadní nejen pro bezpečnost Japonska, ale také pro stabilitu mezinárodní společnosti,“ řekl Kishida.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí poděkovalo Kishidovi za jeho komentáře ke stabilitě v Tchajwanském průlivu a uvedlo, že „nejen odrážejí aspirace demokratických zemí, ale také získávají uznání a souhlas mezinárodního společenství“.

V pátek čínské ministerstvo zahraničí odpovědělo obviněním Japonska z přehánění vnímané hrozby z Pekingu jako záminky k posílení vlastních vojenských ambicí.

„Pokud Japonsko skutečně chce mír a stabilitu ve východní Asii, mělo by okamžitě přestat vyvolávat konfrontaci mezi velkými mocnostmi a udělat více pro zvýšení důvěry mezi regionálními zeměmi a pro podporu regionálního míru a stability,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na pravidelném brífinku v Pekingu.

Náš komentář

(tedy názor nebo úhel pohledu)

Vím, válka na Ukrajině je blízko. Média se můžou přetrhnout v informování o tom, co se událo, smečka samozvaných odborníků na Rusko a Putina dumá, co asi Putin udělá dál…

Současně s tím procitáme ze snu, ve kterém v rámci maximalizace efektivity, zisku, růstu a pohodlí jsme dopustili životní závislost na režimu, který dlouhodobě vnímáme jako nepřátelský.

Další náš partner na kterém jsme si vybudovali životní závislost je Čína. Vyplatí se proto sledovat, jak si tato velmoc počíná. Opomenu-li dnes již zasutou kauzu ze začátku pandemie COVIDu, kdy nám prodali zdravotnický materiál, který jsme jim jen pár týdnů předtím darovali, je dobré si uvědomit, že je dost pravděpodobné, že Čína má podobné mocenské choutky jako Rusko. Ale na rozdíl od Ruska k nám nevyváží suroviny, ale značnou část zboží, které se u nás prodává, součástek (vzpomeňte na nedostatek čipů), elektroniky, komunikační techniky včetně zařízení pro páteřní sítě (včetně kritické infrastruktury),…

A na rozdíl od Ruska má velikou moderní armádu.

Nastává otázka – Co by se asi stalo, kdyby se Čína rozhodla využít situace?